Jahody_FB1.jpg

e-kniha

ZDARMA

jahody levy sloupec.png

Pěstování česneku

JAK PĚSTOVAT ČESNEK

Pěstování česneku krok za krokem.

 

1. Stroužkování česneku - Stroužkování neboli rozdružení česnekové cibule je přípravná fáze před samotným sázením. Jedná se o rozdělení cibule česneku na samotné stroužky. Rozdělení je možné provádět jak ručně, tak strojově. V současnosti se nedoporučuje rozdružování těsně před výsadbou. Ruční stroužkování je manuální činnost náročná na čas. Výhodou ručního rozdružení cibulí česneku je ta, že česnek prochází vizuální kontrolou a nedochází zde k mechanickému poškození jako u strojového zpracování.

2. Moření česneku - Moření sadby česneku je preventivním krokem v boji proti škůdcům, houbovým chorobám a hnilobě při uskladnění. Mořením zajistíme, že sklizeň česneku bude bez větších ztrát. Základním přípravkem pro moření je považována SULKA. Tímto přípravkem je česnek ochráněn proti vlnovníku česnekovému. Moříme vždy pouze stroužky, nikdy celé česnekové cibule. Sadbu necháme předepsanou dobu máčet v roztoku. Mořící roztok nelze opakovaně použít. Po předepsané době vyjmeme namořené stroužky z roztoku a necháme oschnout a poté sázíme. Jako doplněk doporučujeme přípravek ROVRAL, který je vhodný proti houbovým chorobám.

3. Hnojení česneku - Před výsadbou je vhodné pozemek dostatečně připravit a to tak, že zapracujeme kravský hnůj do půdy. Pokud pozemek není takto připraven použijeme před výsadbou hnojivo Cererit. V jarních měsících přihnujujeme pouze dusíkem, nejlépe ledkem vápenatým.

4. Závlaha česneku - Je-li před výsadbou sucho nesmíme zapomenout česnek po výsadbě zalít. Během května až června má česnek zvýšené nároky na závlahu.

5. Sázení česneku -  Sázení česneku probíhá zpravidla na podzim avšak lze sázet i na jaře. Sázíme vždy všechny namořené stroužky mimo mechanicky či jinak poškozených stroužků. Při výsadbě se řídíme počasím a teplotou půdy, která by se měla držet pod 9ºC. Česnek sázíme asi 5-8 cm hluboko, vzdálenost mezi stroužky přibližně 10 cm.

6. Ochrana česneku proti houbomilce - Česnek napadený houbomilkou se projevuje žloutnutím, kroucením a postupným uvadáním listů. Ošetření proti houbomilce provádíme pomocí přípravku Karate se Zeon technologií CS 5. Aplikace je možná tehdy je-li teplota vzduchu tři dny po sobě na 10°C (březen). Po 14 dnech opakujeme.

7. Kultivace česneku - Po celou vegetační dobu česneku je velice důležité rozrušovat půdní škraloup. Půdní škraloup je zatvrdlá vrchní vrstva půdy, která není vhodná pro optimální růst česneku. Na odstranění použijeme např. vidle nebo železné hrábě.

8. Hlávkování česneku - Hlávkování je odborný termín pro odstranění (zastřižení) vrcholů s pacibulkami. Tento proces provádíme pouze u česneku paličáku a to ce nejdříve jak se objeví květní stvol. Jeho ponechání či opožděné odstranění má za následek snížený výnos. 

9. Sklizeň česneku - Správná doba sklizně česneku nastává, když u rostliny respektive česnekové natě zbývá pět dužnatých listů. Listy mohou být i žluté.

 
10. Sušení česneku - Správné sušení česneku provádíme vždy s jeho natí nebo s její zbylou částí a kořeny. Rostliny je možno ručně svazovat do snopů a zavěsit do stínu s dostatečným prouděním vzduchu. V ideálním případě sušíme 3 týdny až měsíc v závislosti na počasí.

11. Zpracování a třídění česneku - Po správném vysušení následuje čištění, kdy se natě česneku zkrátí na 3 cm a kořeny na 0,5 cm. Česnek v této fázi prochází vizuální kontrolou tzv. tříděním kde malé, poškozené či jiným způsobem nevyhovující česneky jsou odstraněny. 

12. Skladování česneku - Ideální skladovací prostory pro dlouhodobé uskladnění česneku jsou větrané, bez přímého světla a s teplotou kolem 0°C. Hlavním a nejdůležitějším faktorem je aby byl česnek v suchu. Naprosto nevhodné prostory pro uskladnění jsou lednice a sklepy. Česnek se nesmí dostat do kontaktu s vlhkostí.

Česnek

Pověry a mýty.

 
Jarní odrůdy česneku se nemohou sázet na podzim, mohly by vymrznout.
Jarní odrůdy se mohou sázet na podzim i na jaře. Při podzimní výsadbě odpadají problémy se zimním uskladněním, většinou je i lepší výnos. Doba výsadby nemá vliv na skladovatelnost.

Česnek se nezalévá.
Některé předchozí vlhké roky ukázaly, kolik vody česnek snese a jak mu to prospívá. Proto není nutné bát se závlahy.


Odstraňování květů u paličáků je zbytečné.
Naopak, je velmi důležité. Náklady na odstraňování květů se několikanásobně vrátí ve zvýšeném výnosu.

Na svatou Annu ze země.
Toto platilo ještě za první republiky, kdy se pěstovaly hlavně úzkolisté nepaličáky. Ty také nejsou tak náročné na přesný termín sklizně, protože se v zemi téměř nerozpadávají. Všechny širokolisté (ozimé) nepaličáky (Anton, Lukan, Záhorský II) i většina paličáků jsou ranější. Termín sklizně je také ovlivněn průběhem počasí v daném roce. Nejranější odrůdy (Anton, Bjetin) dozrávají na přelomu června a července.

Po sklizni se může česnek sušit na poli podobně jako cibule.
Je to velmi riskantní. Při intenzivním slunečním záření dochází k úžehu a tím nevratnému poškození cibulí. Proto by měl být co nejrychleji dopraven do stínu.

Konzumní česnek z dovozu (Španělsko, Čína) je možné úspěšně pěstovat.
Ten z Číny nenaroste vůbec, španělský při mírné zimě může dát uspokojivý výnos, ale chuť českého česneku mít určitě nebude.

Zahraniční odrůdy (Francie, Španělsko) jsou plnohodnotnou náhradou českých odrůd.
Nejsou. Každá kuchyně, ať česká, francouzská či španělská, mají svůj způsob kořenění jídel a k tomu se právě v každé zemi hodí jejich odrůdy. Kulturní odrůdy vznikají z krajových odrůd, které se v dané oblasti pěstují po staletí a chuťově vyhovují tamnímu obyvatelstvu.

„Bezvirózní“ česnek není třeba mořit.
Moří se proti houbovým chorobám a živočišným škůdcům, ne proti virózám. Proto je moření stejné u klasických i „bezvirózních“ odrůd.

Česnek je třeba stříkat proti plísni.
Česnek netrpí během vegetace žádnou chorobou ze skupiny plísní, proto jsou postřiky fungicidy z ekonomického i ekologického hlediska zbytečné a nevhodné. Žloutnutí, případně až vysychání špiček listů (což u cibule způsobuje plíseň cibulová), je důsledkem nedostatečného příjmu dusíku. Proto nepomůže postřik fungicidem, ale přihnojení dusičitými hnojivy. Jedinou chorobou, proti níž má smysl chemický postřik během vegetace je rez (správně rzivost) česneku. Ale s tou se pěstitelé setkávají jen v některých letech.

Háďátko je viditelné pouhým okem.
Háďátka pouhým okem vidět nejsou. Háďátko zhoubné, které je nejobávanějším škůdcem česneku, může mít délku i přes jeden milimetr, jeho tloušťka se však měří v setinách milimetru. Bez mikroskopu ho nikdo neuvidí. Lidé často za toto háďátko považují cokoliv, co má hadovité tělo.

Sadbu je nutné obměňovat nejpozději po čtyřech letech.
To může platit u tzv. bezvirózních odrůd, klasické odrůdy můžete pěstovat třeba desítky let, pokud budete mít šťastnou ruku při výběru sadby.

Na Václava do země.
Ačkoliv tento termín někteří pěstitelé stále využívají, není možné ho všeobecně doporučit. Aby byl zdravotní stav porostu co nejlepší a tím i nejvyšší výnos, je třeba sázet do chladné země. Kdo psychicky nevydrží do prosince, ať sází v listopadu.

Česnek se nemůže sázet po bramborách.
Toto může částečě platit pro předčasnou výsadbu (na Václava do země), ale při správném (podzimním) termínu výsadby to platí naopak. Brambory patří mezi nejlepší předplodiny. Půda je ve staré síle, dobře se připravuje a dobře se pak sází. Ale nějaký problém tam pece jenom může být: pokud je mírná zima, pak nesklizené brambory v dalším roce nepříjemně zaplevelují pozemek. Tento  mýtus „odborníci“ trvale uvádějí a někteří iniciativně mezi nevhodné předplodiny řadí i rajče. A to už je nesmysl do nebe volající.

V těžkých půdách česnek neroste.
Na stanovišti působí na rostliny spousta faktorů a toto je pouze jeden z nich a určitě není limitující. Jsou oblasti (např. Tišnovsko), kde se česneku v těžké půdě mimořádně dobře daří.

Sází se jen velké obvodové stroužky.
Do země patří všechny stroužky bez ohledu na jejich umístění v cibuli a velikost. Snad s výjimkou těch nejmenších, které by i šetrná hospodyně v kuchyni vyhodila.

Česnek nesnáší přímé hnojené hnojem.
Čerstvý slamnatý hnůj je zcela nevhodný. Pokud je rozleželý, je možné přímé hnojení za předpokladu, že při přípravě půdy bude promíchán v celém profilu ornice.

Při pěstování více odrůd dochází k jejich sprášení.
To se určitě nestane. Česnek se množí vegetativně (nepohlavně), takže odrůdy pěstované v sousedství na sebe nijak nepůsobí. Totéž platí i pro tulipány a měčíky.

Podzimní výsadbu je třeba zakrýt, aby česnek nevymrznul.
České odrůdy nevymrzají. Rok 2012 byl výjimkou, která toto pravidlo potvrzuje. Tehdy se sešlo více vlivů najednou: velmi teplý leden, silné a dlouhotrvající holomrazy.

Na poloze stroužku u výsadby nezáleží.
Nejlepší výnos je po ruční výsadbě, kdy se sází kořenovou částí dolů. Leží-li stroužek na boku, sníží se výnos až o dvacet procent, při obrácené výsadbě, tedy kořeny nahoru, je výnos poloviční.

Konzumní částí česneku je palice.
Není. Konzumní částí je složená cibule. Palicí se označuje květenství paličáků složené z květů a pacibulek. Odtud je také rozdělení česneků na paličáky a nepaličáky. Nepaličáky květenství, tedy palice, netvoří.

Česnek se může množit semenem.
Nemůže. Česnek kuchyňský je sterilní, semena vůbec netvoří. V květenství paličáků jsou kromě květů i pacibulky, jimiž se mohou rozmnožovat. Jsou však vegetativním orgánem.

Nejlepší odrůda je …
Žádná odrůda není nejlepší ve všech vlastnostech (to platí pro všechny plodiny). Každá je nečím jedinečným charakteristická. Nemůže mít zároveň výhody paličáku i nepaličáku.

Typický český česnek je modrý paličák.
Není. V období mezi světovými válkami byl poměr mezi pěstováním paličáku a nepaličáku spíš ve prospěch nepaličáku, po válce se „síly“ vyrovnaly, hlavně zásluhou první registrované odrůdy Bzenecký paličák. To trvalo v drobné produkci i nadále, ale v socialistickém zemědělství jasně převažovalo pěstování bílého nepaličáku (odrůda Záhorský), kterého bylo až devadesát procent osázených ploch. Zvýšená popularita modrého paličáku je až z poslední doby a je nesmyslně medializována.

Modrý paličák je vždy český.
Není. Tento mýtus je významně zneužíván při klamání zákazníků. Ze Španělska se k nám dováží česnek hlavně ze skupiny modrých paličáků. Takže je to vlastně opačně. Většina modrého paličáku u nás prodávaného jako český byla vypěstovaná jižně od Pyrenejí.

Ruský paličák je nesprávné označení, správně je to Dukát.
Dukát je jedním ze stovek klonů tzv. ruského paličáku. Takže každý Dukát je zároveň ruský paličák, ale zdaleka ne každý ruský paličák je Dukát.

 ČESKÝ ZAHRÁDKÁŘSKÝ SVAZ Z.S. Rukověť zahrádkáře. Praha: Tiskárna MV, 2014. ISBN 978-80-85362-72-5.

Pěstitel
Josef Ondráček
Mob
.:
 +420 723 283 754
Tel.:  +420 569 694 874
www.jahodyondracek.cz
info@jahodyondracek.cz


Otevírací doba
Pondělí 8:00 - 17:00
Úterý 8:00 - 17:00
Středa 8:00 - 17:00
Čtvrtek 8:00 - 17:00
Pátek 8:00 - 17:00
Sobota 8:00 - 12:00
Neděle ZAVŘENO
Počasí



Name
Email
Comment
Or visit this link or this one